Velký bazén

" možno to je jeden z tých dôvodov prečo sa snažím držať a od ľudí dalej. Nechcem sa naviazať kamarátsky na nejaké dievča alebo na chlapca a následne sledovať ako si idú po krku len kvôli tomu, že to je poslanie princa." Kendra chápala tento rituál no určite by sa dobrovoľne do neho neprihlásila. Nikdy by nestála o to aby sa na ňu upieralo mnoho pohľadov len z toho dôvodu, že došla do tých vôd kde si idú ženy po krku. To rozhodne nie, ona bola ako malá šedá myška, ktorá si razila svoju cestu životom a osud rozhodne čo sa jej v budúcnosti prihodí a čo zasa nie.
" myslím si, že ste to vyriešili správne. Nie je správne aby ste si celú prácu zobrali na hlavu len z toho dôvodu, že pri sebe máte neschopných ľudí. Je to niekedy ťažké ale musíme byť na tých ľudí prísny." a Kendra to dokázala. Aj napriek tomu, že chcela byť vždy milou a nežnou ženou tak v momente, kedy sa nachádzala v kuchyni a nachádzal sa tam aj nejaký problém, konala. Vedela byť aj prísnou do určitej miery. Kedy dávala ľudom najavo, že aj ona dokáže dávať rozkazy. "myslím si, že to hovoríte iba tak alebo z toho dôvodu, že ma nepoznáte.." musela to nejako uhrať pretože jej až nadmieru lichotil a ona sa možno v ten moment už necítila veľmi pohodlne. Nebola na to zvyknutá a v tejto konverzácií podobných slov už padlo dostatok.
" pozvanie na večeru určite prijímam a dokonca by som premýšľala aj nad tým clubom. Ak sa teda nebojíte toho, že moje tanečné kreácie nie sú najdokonalejšími." musela sa naučiť ako sa zabaviť o tom nebolo vôbec pochýb. " každý jeden človek má tajomstvá o ktoré by sa nechcel deliť.." na jej tvári sa objavil mierne neutrálny výraz. Nechcela hovoriť o sebe pretože vedela, že to by urobila len v momente ak by niekomu skutočne dôverovala. Pri myšlienke na bazén sa v jej očiach objavili menšie iskričky. Možno jej v tejto chvíli mohol čítať myšlienky. Nie je nič lepšie ako sa uvoľniť po dlhom dni práve v bazéne. S úsmevom sa postavila, zobrala si tanier a venovala mu jeden malý úsmev. ,, stretneme sa v bazéne, Vincent.." po prvý krát vyslovila jeho meno. Pohrávala sa s tým menom na jazyku a povedala ho s ľahkosťou a nehou.

netrvalo dlho a Kendra sa nachádzala vo svojej izbe. Mala tam poriadok, mala rada ak veci mala na svojich miestach. Prešla k skrini, kde pohľadala to správne oblečenie, ktoré si vložila do tašky. Nemala v pláne sa prezliekať v izbe a potom prechádzať po chodbách len v plavkách cítila by sa zvláštne a určite sa to nepatrilo. Vedela čo sa patrí a čo nie.
Ked prešla k bazénu na miesto vyhradené pre ženy, uložila si veci a začala sa obliekať. Za oponou kde ju nikto nemohol vidieť. Vybrala si pre tento večer jednoduché čierne dvojdielne plavky, ktoré odhaľovali viac ako by možno chcela. Cítila sa mierne nesvoja no to k tomu predsa patrilo. Nemohla sa ísť kúpať do bazénu v oblečení, to rozhodne nie. Zobrala si aj dlhší, väčší ručník ktorý si obmotala okolo tela a prešla k spoločným sprchám. Položila si uterák nabok. Bola rada, že sa tam nikto nenachádzal. Vlasy si zopla do copu a nechala na pokožku dopadať kvapky vody. Bol to príjemný pocit. Bola rada za to, že rovnaký nápad nemalo mnoho ľudí a zdalo sa, že bazén budú mať len pre seba. Ked vošla do haly a pozrela sa okolo seba bola v nemom úžase. Bolo to krásne miesto, ktoré bolo osvietené príjemným svetlom, ktoré nebolo nijako rušivé. Bolo to krásne miesto. čakala na mieste v plavkách, ktoré zakrývali len tie chúlostivé partie a nechávali vyznieť prednosti. nemala sa za čo hanbiť. Mala krásnu postavu a taktiež aj prsia čo väčšina žien o sebe nemohlo povedať.

Z jejich slov vyznělo, že  neměla v plánu se do takových věcí pouštět a Vinc za to byl rád. Nehrozilo tedy v tomto případě, že jediná nejen, že velmi krásná,ale i rozumná a cílevědomá žena se může stát jeho královnou. Královnou jeho srdce možná,to nelze vyloučit,ale nechtěl,aby byla láskou krále. Počkal,až domluvila. "Já to také nemám rád,ale bývám často svědkem takových situací. Ale při mé práci se tomu bohužel nelze vyhnout." Pokrčil nad tím rameny,protože s tím bohužel nemohl bic udělat,i kdyby chtěl. Klapky na uších nosit nemohl. Vypadalo by to divně a neslyšel by ve sluchátkách,kdyby měl někdo z jeho lidí něco na srdci. Musel se s tím smířit a takové věci pouštět jedním uchem dovnitř a druhým zase ven.
Pokyvoval hlavou, když mluvila. "Já to dělal hlavně na začátku. Bylo mi líto těch mladých kluků,co sem přišli a nevěděli, která bije. Navíc jsem nebyl zvyklý velet. Ve válxe jsme byli tým a nikdo nebyl víc. Samozřejmě jsme museli poslechnout velitele,ale když došlo na věc,kryli jane si záda navzájem. Tady je to podobné..když jeden selže,je to průšvih pro všechny a nejvíc pro mě." Ušklíbnul se a dál už to nechal být. Nechtěl se bavit o tom,jaký býval měkkýš a blbec, když se snažil zastat práci jeho lidí, kteří  to flákali.
Lichotil ji,ale spíše než lichotky to byla upřímná slova..pousmál se nad tím. "Nemyslím si a rád bych Vás poznal,abych Vás mohl přesvědčit o opaku." Mrknul na ni a nejak neveril,ze by se mu libila min,kdyby ji poznal víc. Videl na ni však,jak ji to uvadelo do rozpaků,tak ubral. Nechtěl ji dostat do nepříjemne situace.
Raději jí nabídl pozvání na společný večer a rozzářil se,kdyz pozvani přijala. Nadšení se ani nesnazil skryt. "To jsem moc rád a nepochybuji o tom,ze  jste vyborna tanecnice." Mrknul na ni laškovně a sjel ji pohledem. Kdyz mluvila o tajemství,vyhledal její oči a zadíval se do nich. Jen mlcky prikyvl. Potom jí navrhl bazén a byl rad, že přijala. Zvedl se a přikývl. Překvapilo ho, že mu poprvé řekla jménem a libil se mu tón,jakym  ho vyslovila. "Za chvíli jsem tam." Řekl s mrknutím oka a odebral se do katakomb,kde mel svuj pokoj. 

Vesel do nej a zamiril ke skrini. Vytahl z ní koupací kraťasy černé barvy,do ruky jeste vzal rucnik a zamířil si to k velkému bazenu. Dosel az do sprch,kde položil plavky i ručník. Sprchové gely byly vždy na poličce,tak si jeden vzal. Pustil sprchu a vlezl si pod ni. Namočil se,pote  si kaple na ruku gel, namydlil se pořádně,spláchl se. Vyšel ven,osušil se do rucníku, oblékl plavky a vzal di cisty ručník z policky. Vyrazil k bazenu a kdyz spatřil Kendru v plavkach,musel si zkousnout spodní ret. /"Sakra,to je kost."/ Pomyslel si,ručník položil na volné lehátko a přešel k ní. Zastavil se kousek od ni. "To tu budete jen tak stát?" Zeptal se a poté se rozběhl a skočil šipku do bazénu. Chvili plaval pod vodou. Zhruba v půlce bazénu se vynořil, otočil se na Kendru a rukou si prohrabl vlasy. Ukázal prstem, ať plave za ním a v očích měl jiskricky,protoze  ho napadaly ruzne lumpárny,co by ji ve vodě provedl..jen,aby se jí beztrestně mohl dotknout..

Kendra na neho čakala. Mohol to povedať len tak a ona by mohla čakať hodiny a hodiny na jeho príchod. no po tom ako sa tam ukázal na jej tvári sa objavil malý no aj tak hrejivý úsmev. Nemohla si to odpustiť, pozrela sa jedným očkom na jeho telo, ktoré sa jej takto doslova ponúkalo. Ved mala možnosť vidieť jeho hruď, jeho svaly a to by si možno len málo ľudí mohlo odpustiť. Dokonca keď skočil do vody tak sa zahryzla do spodnej pery. Bola rada, že mal možnosť to vidieť pretože by to mohol zle pochopiť alebo si myslieť, že je ženou, ktorá mysli len na oplzlé veci. No bola ženou a každá žena sa s radosťou pozrie na vyšportované telo muža. bolo by to zvláštne ak by veliteľ stráže mal telo ako nejaký hulvát, ktorý má pivný pupok a zapácha na každom kroku. No bola dokonca rada, že nie je takým typom muža.
Po chvíľke sa rozhodla urobiť ten krok, mohla vôjsť do bazéna postupne a zvyknúť si na tú teplotu no ona to neurobila. Taktiež skočila do vody a pod vodou urobila niekoľko pohybov. Bola zdatným plavcom, mala to rada a bola rada aj za ten fakt, že ten priestor sa jej ponúkal aj na tomto mieste. keď si uvedomila, že majú aj zamestnanci možnosť prísť do bazéna tak sa tomu skutočne potešila. Kendra sa vynorila v jeho blízkosti aj ked to neplánovala. Nevedela pod vodou kde sa presne nachádza, pretože plávala so zatvorenými očami. Bála sa ich otvoriť aby sa jej do očí nenahrnul chlor a ona by nevyzerala ako nejaký zúfalec s červenými očami, ktorý čaká len na to, kedy si bude môcť pichnúť dalšiu dávku drogy po ktorej túži. Drogy, to bolo niečo, čo doslova odsudzovala od takých ľudí sa vždy chcela držať čo najdalej pretože sa ich bála a vedela, že urobia pre to doslova čokoľvek.
,, uhm.." vynorila sa z vody a vlasy si upravila aj ked jej to bolo v tejto chvíli jedno. Bola rada, že ich mala zviazané do copa a nemusela sa vynoriť ako nejaká príšera, ktorá má vlasy na každom možnom mieste na tvári. Delilo ich len niekoľko malých centimetrov a ona si uvedomila, že jedným malým pohľadom sa pozerá opäť na jeho telo. Musela samú seba zastaviť a pozrieť sa na jeho tvár. ,, čo tak menšie preteky? " nemohla sa nachádzať tak blízko pri ňom. pretože pocítila niečo, čo ju zaskočilo. Priťahoval ju fyzicky a to si musela doslova odpustiť.

Nemusela čekat příliš dlouho,Vinc si pospíšil,aby byl u ní co nejdřív. Sprchu neodbyl,ale nemínil se tam ráchat dlouho. Plaval moc rád a také byl zvědav,jak bude Kendra vypadat v plavkách. Jakmile došel k bazénu,realita předčila všechna jeho očekávání, protože postavu měla vážně výstavní. Raději rychle skočil do vody,aby po ní neslintal a vyzval k tomu samému i ji. Nevšiml si,jak se na něj dívala,měl co dělat,aby údivem neotevřel pusu dokořán. Ve vodě chvíli plaval pod vodou a pak se vynořil. Sledoval každý její krok,jak šla k bazénu a pak skočila za ním. Myslel si,že půjde po schůdkách,aby si nenamočila vlasy,ale ne. Usmál se tomu a byl překvapen,když se vynořila tak blízko něj. 
Přimhouřil oči a až teď si všiml,jak si jej prohlíží. Neměl se za co stydět,na postavě si zakládal,tudíž ji měl vypracovanou. Nebyl rozhodně ten povalečský typ, právě naopak. Vinc nevydržel dlouho sedět,proto ho taky napadl tento šílený nápad. Sjížděl ji pohledem a zastavil se u jejich očí. Olízl si rty,aby si je navlhčil a nad jejím navrhem se pousmál. "Výzvu přijímám a jaká bude odměna pro vítěze?" Zeptal se a laškovně zvedl obočí. Neuhýbal pohledem a už mu v hlavě běhalo,co by chtěl jako odměnu on.

Kendra sa musela zamyslieť nad tou otázkou. Možno nejaká výhra by ho mohla navnadiť k tomu aby dosiahol lepšie výsledky. Kendra premýšľala nad rôznymi vecami no nič ju takmer nenapadlo, čo by mu mohla ponúknuť.
,, myslím si, že by bolo fér ak by ste si odmenu vybrali sám, nemyslíte? neviem čo sa vám honí hlavou a čo by vás mohlo nakopnúť vpred." Kendra nemala potrebu byť jednou z tých, kto by si dával pozor na vlasy alebo na make up. Prečo aj, ved na tvári v tejto chvíli nemala ani len jednu malinkú vrstu make upu a dokonca ani žiadne prípravky na riasy. Bola prirodzenou a takto to teraz chcela aj ponechať. Bolo by to zvláštne ak by sa pozrela na neho a jej tvár by bola celá roztečená. Možno by sa mala správať a maľovať inak no ona to nepotrebovala aspoň si to myslela. Iba v niektorých situáciách si dala na seba nejaký ten make up a i to to bolo len kvôli tomu, že to bolo iba na výnimočnú príležitosť. ,,už viem čo si vyberiem ja sama." zasmiala sa Kendra pretože to bola takmer inštinktívna vec. ,,ak vyhrám určite by som chcela jeden osobný tréning. Možno by som mala o niečo viac zamakať na svaloch." Zasmiala sa a ukázala na ruku na ktorej sa nachádzali pochabé svalíky. ,, záleží už len na tom, čo by ste si chceli vyžiadať práve vy. len prosím nech to nie je niečo v tom zmysle, že musím navariť večeru alebo raňajky alebo obed. prosím! " z jej úst sa vydral menší smiech pričom sa ponorila a následne vynorila z toho dôvodu aby si namočila tvár a osviežila sa.

Byl zvědav,co mu nabídne jako odměnu a těkal očima po jejím obličeji. Ona mu to však nijak neulehčila, když řekla, že  si bude muset odměnu vybrat sám. Zamyslel se,co by tak po ni mohl chtít. Pár tipů měl,ale ještě s nimi chvíli počkal. Rozhodně po ní nebude chtít vařit. Díval se jí do tváře. Viděl, že na sobě neměla žádný make up a podle něj to ani nepotřebovala. Neměl rád, když  na sobě měla žena kýbl paštiky. Měl rád přirozenost a Kendra byla jedna z těch, která byla přirozeně opravdu nádherná a nepotřebovala se líčit,aby vypadala k světu. Líbilo se mu na ni snad vse..postava,vlasy,oci, úsměv ..i to,jak se chovala a mluvila..
Nakrčil čelo, když promluvila a čekal,co to bude. Po jeji odpovědi ji sjel pohledem a od této chvíle věděl, že  ji nechá vyhrát,protože ji bude moc rád učit sebeobranu. "Ten Vám mile rád poskytnu,pokud vyhrajete." Mrkl na ni laškovně a poté se pousmál. Zavrtěl hlavou a zasmál se. "To rozhodně ne, vaříte pořád." Ujistil ji a olízl si rty. "Prozradím Vám to,až vyhraji." Řekl, potom se šibalsky usmál,protože ho něco napadlo.. přiblížil se k ní a pak na ni šplíchl vodu. Začal se smát a bylo mu po dlouhé době fakt dobře.


Po chvíli toho nechal a trochu odplaval bokem. "Připravená?" Zeptal se s jiskrami v očích..a byl připraven s ní závodit..

Kendra vedela, že aj napriek tomu ak by sa stalo, žeby prehrala určite by chcela aby jej ukázal nejaké cviky. No na to bolo pomerne dosť času. Ona sama nevedela ako to všetko dopadne. Či sa potom ešte niekedy stretnú alebo nie. Či toto bolo ich posledné stretnutie alebo sa ešte na niečom do budúcnosti dohodnú. Ona sama v tejto chvíli sa cítila tak ako už dlho predtým v niekoho spoločnosti nie. Veľmi dobre, kedy zabudla na okolie a na čas. Bola rada sa to, že si nevyžiadal nejaké jedlo pretože toho mala pripravovať cez deň tak mnoho, že by to nebolo takmer ani výnimočné. No v okamihu kedy to zatajil tak vedela že to bude chcieť vedieť. No na miesto toho aby sa vypytovala musela sa v jednom okamihu takmer okamžite rozosmiať pretože cítila ako jej dopadla voda na tvár. Bolo to z toho dôvodu, že ju pokácal vodou. Musela sa zasmiať, ako dvaja pubertiaci, ktorí nevedia ako sa majú v skutočnosti správať.
" Rozhodne! " Povedala napokon Kendra kedy si našla vhodné miesto na štart a pozerala sa iba pred seba. Mnoho ľudí by to možno riešilo tak, že by sa pozerali aj na súpera no ona sa pozerala iba pred seba na daný cieľ. Bola len malinká pravdepodobnosť, že by mohla vyhrať no jej na tom nezáležalo. Skôr na tom, že sa zabaví ona a taktiež aj on.

I Vincent jí klidně a rád ukáže nějaké prvky ze sebeobrany. Dívku ještě sebeobraně neučil a obzvlášť tak krásnou. Věděl však, že už teď se na to těší. Bude muset na ni být velmi jemný a opatrný,aby jí náhodou nějak neúmyslně neublížil. To by velmi nerad. Kluci, které učil často měli nějaké modřiny nebo šrámy. Jí by však nic takového způsobit nechtěl. Nějak to bude muset vymyslet, protože byl přesvědčen o tom, že ji nechá vyhrát. To totiž stálo za ten její krásný úsměv. A rozhodně ji neviděl naposled. Určitě ji někam pozve,aby oba vypnuli. Sám to potřeboval,chodil jen z práce domů a maximálně si zaběhat do parku. Jeho společenský život vzal za své. Teď, když měl ovšem příležitost,musel jí využít.
Vaření bylo opravdu snad to poslední,co by po ní chtěl. Byla by to hloupost, když to dělá celý den. Měl na mysli něco jiného, avšak nechtěl jí to prozrazovat. Rád se dělal tajemným a bylo mu potěšením vidět v jejich očích zvědavost a touhu zjistit,co by si přál.
Nemohl si pomoct a napadla ho bláznivá věc. Začal na ni stříkat vodu a smál se. I ona se rozesmála a cákala ji na něj zpět. Opravdu byli jako dva puberťáci. Ale co, také mají právo se odreagovat,jako každý. Položil jí otázku,zda je připravená a usmál se po její odpovědi. Doplaval vedle ní a otočil se na ni. Sledoval ji, jak je soustředěná a chvíli se pohledem na ní sekl. Pak zatřepal hlavou a podíval se před sebe. "Tři... dva...jedna...start." řekl a poté začal plavat rychlým tempem kraula. Byl kus před ní, když ho napadla další věc. Asi v půli bazénu se chytl za nohu a sykl. V tu chvíli jej Kendra předběhla a vedla. Vincent se chytl za nohu, jakože má křeč a plácal se k okraji bazénu. Tam si na něj položil ruku a chytl se kraje. "Vyhrála jste." řekl s úsměvem a poté se trochu zašklebil. "Dlouho jsem neplaval a dostal jsem křeč." zalhal se zamračeným výrazem a sklopil hlavu, poté se podíval na ni. "Ale lekci Vám dám,jak jsem slíbil." mrkl na ni,rukama se chytl kraje a vyšvihl se nahoru. Posadil se a nohy si dal do vody. Zadíval se na ni. "Dejte mi chvilku, až ta křeč přejde. Ještě stara rána z války." chytl se za nohu,na jejíž stehně měl velkou jizvu a snažil se tvářit přesvědčivě, že ho to vážně bolí. Nebylo to proto,aby ji dostal, kam chtěl. Jen chtěl vědět její reakci..

Po akci byla mírně unavená, ten ples byl neskutečně nudný a ani princ prostě nedošel, což ji neskutečně urazilo. Jak si jako může dovolit nepřijít na akci kdy je všechny mají přivítat? Nehorázná neslušnost! Jde si raději zaplavat aby se uklidnila. voda kolem ní ji vždy uklidní. Obleče si plavky a přes ně hodí jen lehké šaty. Naboso se vydá k bazénu. Jakmile dorazí do místnosti, sundá si šaty a skočí automaticky šipku do bazénu. Chvilku plave pod vodou a poté se vynoří aby se nadechla. Položí se na záda na vodu a zavře oči. Nechává se jen unášet hladinou.

Ples jí nebavil možná, že jen čekala prostě nějakou tu větší akci, přeci jen na to je i Brooke zvyklá, že se stále něco děje ale tady nic. Připadalo jí to divné a velmi nudné. Všimla jsi jak Emma z místnosti skoro až utekla a chtěla jít za ní a optat se co se stalo ale tušila, že potřebuje být sama a že si s ní stejně moc povídat nebude chtít. Proto se odebere do svého pokoje kde se převlékne do jednoduchých dvojdílných červených plavek. Přes sebe ještě přehodí volné šaty. Vezme si z koupelny ručník a vydá se do bazénu, nečekala ani že by tu někdo mohl být a naposledy co jsi šla zaplavat se složila při vzpomínkách ale tentokrát to bude jiné. Vešla do místnosti kde si svlékla šaty a ručník položila na jedno z lehátek. Všimla jsi že je tu i nějaká další dívka. Wau, očividně tady někdo dostal stejný nápad. Řekne lhotostejně a pomalu přejde ke schůdkům do vody.

Všera byl na plese, ale nějak se tam nebavil. Tedy ano, ale jen s diploplomaty a tak se tak nějak cátil, jako by byl doma na nějaké oficíální akci. Jelikož miluje vodu a ví, že je zde i velký bazém, tak s e rozhodl, ře se vydá tam. Má na sobě nezormální oblečení a v ruce si nese věci a jde rovnou do přelékáren, kde se přeblékne do plavek a vezme si ruřník a vyjde směrem k bazén, odkud se ozývají hlasy.Fajn předtava toho, že tam budu sám padla. Nasadí tedy úsměv na tvář a vejde k bazénu."Krásné odpoledne dámy. Snad Vám nebude moje společnost nějak vadit." Pronese a jeho ůsměv se malinko rozšíří

Zrovna relaxuje na vodě, když jí někdo vyruší. Poněkud se vyleká a ponoří se. Když se vynoří podívá s ena toho sprostého vetřelce. "Očividně." řekne trošku otráveně, ale nahodí takový profesionální úsměv. "Jo klidně se přidej." Ani se mě ptát nemusíš. Proboha.
"Jsem Anika mimochodem." představí se a upraví si mokré vlasy. Když se ale ve dveřích objeví někdo další a mnohem zajímavější jen se ušklíbne. Tohle bude zábava. "Krásné odpoledne i vám. Myslím, že to nějak přežijeme." Ušklíbne se a podívá se na Brook. "Nebude ti to vadit, že ne?" pozvedne obočí. Opovaž se říct, že jo!

Nejdříve si namočí jenom nohy a potom do vody začne scházet postupně celá přičemž si vzpomene jak naposledy v bazéně byla s Jakem, nad tím se jenom pousměje. Jenom už krásná vzpomínka přeci jenom i po něm už měla kluka ale i tak bolestné zůstává. Já jsem Brooke, Brooke Maddox. Představí se celým svým jménem jakoby to snad dívce mělo něco hned naznačit. Už je celá ve vodě jediné co nemá namočený vršek vlasů. Popluje trochu dále od krajů a všimne si, že někdo další vchází do místnosti. Zábava že by? Pomyslela si a podívala se na něj a následně i na Aniku. Měla strašnou chuť říci, že to vadit bude už jenom z principu ale Anika zrovna nevypadala na typ dívky, která by jí sedla či vůbec vedla nějakou jinou konverzaci, zábavnou. Ani v nejmenším, možná to konečně bude zábava. Podotkne a prohlédne jsi kluka, který přišel.

Najde si tam někde volný lehátko na které odloží ručník a pobaveně se koukne na obě dívky. Tak tohle bude snad ještě zábava. Potom se koukne na Aniku a usměje se. "Jsem si jistý, že to zaručeně přežijete." Pobaveně se ušklíbne a potom už jen jde k vodní ploše a potom pohledem najde Brooke a pobaveně nadzvedne obočí. "Takže se pojďme bavit dámy." Pousměje se a skočí šipku a plave chvilku pod vodou než se vynoří a z obličeje si dlaněmi setče vodu. "Prozradí mi tak okouzlující společnice svá jména?" Koukne se jak na jednu tak na fruhou a nadzvedne jedo oboří.

Uplně nechápe proč se představila tak sekaně. Připadá jí jako Bond, James Bond. Divné, ale nijak na to raději nereaguje jen trošku protočí očima. "Takže taky účastnice, jak předpokládám." poví vážně a prohlédne si ji. Je potřeba aby si o všech zjistila co nejvíc, takhle ona pracuje.
Když se u bazénu objeví nějaký mladík podívá se na něj. Brook vypadá, že z toho moc nadšená není, ale klidně ji potopí pod vodu a nechá jí tam když bude odporovat. Ale neodporuje. Aspoň bude o práci méně.
Sleduje jak skočí do vody. Nevypadá vůbec špatně. Když se zeptá na jejich jména ihned se ujme slova. "Já jsem Anika..." mírně se k němu přiblíží, zcela nenápadně. "...a tohle je Brooke. Brooke Maddox." zopakuje to stejně jak se jí představila ona. "A vy budete?" prohlédne si ho, je jí nějak povědomý, ale teď ho nedokáže zařadit.

Proplave bazénem ještě dále a tentokrát se i potopí. Hned na to se ale vynoří a jenom si vlasy dá z obličeje. Ano, účastnice, jak nečekané, někomu to tu pálí. Odsekne a prohlédne jsi dívčinu tvář ke které je už blíže. Podívá se na mladíka a nad jeho pojďme se bavit se pousměje, protože přesně to potřebuje. Anika se zdá jako nějaký dost podivný tvor. Sleduje ho jak skočí do vody a následně prostřídá pohled mezi ním a Anikou. Nadechovala, že už se představí sama, přeci jenom nepotřebuje tiskového mluvčí což si očividně Anika myslí. Ano a myslím, že dívka jménem Brooke, umí mluvit zcela sama a nepotřebuje aby jí tu představovala. Prohlédne si jí svým arogatním výrazem. Někdo jiný. Nakonec dořekne něco jiného než chtěla.

Než skočí do vody, tak si všimnul, jaká je mezi nimi napjatá atmosféra. Předpokládám, že jsou nejspíš obě uchazečky o prince. Následně kočí do vody šipku a vynoří se kousek od děvčat a zeptal se jich na jejich jména. Jeho pohled si vysloužila Anika, která se ujala slova očividně i za Brook. "Anika? Tak to jste první slečna s tímhle jménem, kterou znám a těší mne. Pousměje se a sleduje, jak připlavala blíž a usměje se na ní. "Myslím si, že lady Brook by se mi představila i sama, ale jinak děkuji za informaci." Pohledem zabrousí k Brook a mrkne na ní. Potom se jen pobaveně ušklíbne a plave dál."Jmenuji se Sebastian lady Aniko. Rozhodně nezní tak zajímavě, jako ty vaše jména dýmy." Koukne se na obě a potom si odkašle. "V paláci se Vám zatím líbi? Omlouvám se jestli jsem vlezlej, ale zajímalo by mne čím se živíte?"

Podívá se na ni a nad jejím tónem se jí chce začít smát, ale neudělá to jen si prohrábne mokré vlasy a trochu si je upraví. Tak ráda by ji teď potopila pod tu vodu, jen hlavu stačilo by, chvilku by ji tam držela aby ji mírně přidusila. To by bylo super nebo ne? Chvilku nad tím přemýšlí a ztratí se v myšlenkách.
Do reality ji vrátí příchozí muž, který když skočí do vody chce vědět jejich jména. Automaticky představí obě, ale Brooke se to moc nelíbí. Jen se ušklíbne. Jakmile ale Sebastian zmíní, že nikoho s tímhle jménem nezná jen se usměje. "Moc jich není, rodiče byli vždy originální." řekne sebevědomě a připlave k němu."Myslím, že nejde o zajímavost jmen, ale o to jak je zajímavý ten člověk." pozvedne obočí a obepluje ho. "Palác je krásný. Člověk si rychle zvykne na to všechno co mu může dát." podívá se Sebastianovi do očí. "Jsem klenotnice." řekne to nadšeně a hrdě. Má ráda svou profesi. Stále si hoa le prohlíží. "Já vás odněkud znám." přiblíží se k němu a zadívá se mu do očí. "Vy jste korunní princ Anglie." řekne to naprosto klidně, jakoby před ní stál normální člověk. Otočí se na Brook a jen se vítězně usměje. Něco jako, jo já to uhádla a ty ne.

Dívka se jí přestávala čím dál tím více líbit a měla sto chutí se jí nějak mstít jak už u ní je zvykem nebo alespoň něčím potopit. Šlo jistě vidět, že s dívkou nebude řeč aniž by přemýšlela nad něčím jiným či vůbec neposlouchala. Ano představila, a dokonce i s lepší výslovností svého jména. Přikývne na souhlas klukovi, který to zmínil. Drží se od nich dále protože nepotřebuje poletovat kolem každého kluka, který se jenom mihne v její přítomnosti jak jsi očividně Anika ale potřebuje. Prohrábne jsi své vlasy a jenom poslouchá. Ano, zámek je hezký ale tak to přeci každý čekal. Více než logické přeci to tu nebude díra na záchod. Protočila oči nad jejími slovy. Já jsem studentka cestovního ruchu. Někdo hold ten mozek na studování dále má, když poví že je princ Anglie ihned jsi vzpomene na to jak tam byla. Anglie? No jistě poznávám vás s fotek z novin, když jsem byla na jedné cestě v Anglii. Musím uznat, že památky jsou tam opravdu obdivuhodné, ruch města a to vychování. Krásné. Co máte na Anglii nejraději? Zeptá se a připluje trochu blíže k němu.

Tyhle jejich žabomyší války nechá tak a nějak se do toho nevměšuje. Je mu po tom vlastně nic a pak jakmile skočí do vody a vynoří se, tak jej zajímá jen jedno. Jejich jména. Jakmile se je dozví od Lady Aniky, tak je zcela zaujatě jejím jménem, protože opravdu nikoho s tímhe jménem doposud nepoznal. "Tak to potom jsou vaši rodiče vskutku originální a ano souhlasím s tím, že na jméně nesejde, ale zýleží na tom jaká je ta osoba, která je nositelem jména." Kývne s úsměvem hlavou a nakonec se koukne i na Brooke a usměje se na ní. Vyslechne si v jakém oboru práce se tak pohybují a zamyslí se. "Musím uznat, že ve špercích se moc nevyznám, ale zní to zajímavě. Musí to být náročná práce." Řekne směrem k Anice a potom si vyslechne i Brooke. Potom jen pohledem sjede obě lady a zasměje se. "Takže jste mne prokoukly. Jsem Anglický princ, ale nemusíte se ke mě chovat nějak jinak než do teď." Nakloní hlavu lehce na stranu a potom se jen zasměje nad slovy Brook. "To ano Anglie je bohatá na kulturu a historie se najde na každém kroku." Uzná a potom se zamyslí. "Na Anglii mám asi nejraději to, když je možnost, tak si rád zahraji Pólo. Dost dobře mi to jde." Zasměje se, když se pochválí. "Jaké jsou Vaše zájmy? Co Vás baví ve vašem volném čase?"

Její slova ignoruje, nebude se nad ní rozčilovat a ještě tady Sebastianovi dělat divadlo. Takovéhle divadlo rozhodně ne. Jen se na Brooke docela mile usměje a pohodí vlasama až ji ostříkne voda. Nad Sebastianovými slovy se jen upřímně usměje. "Přesně tak a zase, alespoň si mé jmén zapamatujete, když je jiné." mrkne na něj a promne si rty. "Není jednoduché udělat krásný prsten nebo náušnice. Chce to šikovné ruce a tvrpělivost. Ne každý by to zvládl." Bože studentka, tak to asi chápu její nosánek nahoru. "Takže vám smím tykat?" prohlédne si ho a mírně, docela nevinně nakloní hlavu ke straně a usměje se. Ona se s tím nepáře a jde na vše okamžitě. Potom jen počká až domluví Brooke, její slova absolutně neposlouchá. Jojo, kultura. Jojo, památky. Slova jí jdou jedním uchem tam a druhým ven.
Počká až Brooke domluví a potom si prohrábne vlasy. "Ráda fotím, nejraději tedy starým foťákem a vyvolávám fotky v temné komoře." přizná se a usměje se od ucha k uchu, jako neviňátko. "Potom mě baví například plavání." podívá se na něj a poté na Brooke. "To ty budeš určitě hodně sportovně založený." začne mu už automaticky tykat, a jesti jí to nepovolil, tak stejně s tím bude pokračovat.

Pohledem sleduje jak Aniku, tak i Brook a nakonec se pousměje nad slovy Aniky. "To je asi pravda. Někdy se, ale stane, že i tak si hned nevzpomenu, tak pokud si někdy hned nevzpomenu kdo jste, tak se stačí jen připomenout." Zasměje se a nakloní hlavu na stranu. Stačí mi, že znám ž tak dost jmen, co se týče diplomatů a jim podobným. Pln poslouchá Aniku a nakonec jen uznale pokýve hlavou. "Takž předpokládám, že Vaše ruce jsou dostatečně hbité, jinak by jste tuhle práci nedělala. Pokračujete snad v rodinně tradici?" Zeptá se jí na to, co jej zajímí a potom se zase pustí do plavání. Nad jejími dalšími slovy se zasměje. "Pokud se někde sejdeme v soukromí a nebudeme na veřejné akci, nebo někde kde bude více lidí, tak v tom tykaní nevidím problém." Plave dál a potom jen poslouchá dál její slova. "Takže fotografka? Hm, jen se modlím, aby jsi na mne nevytáhla foťák a nezačala jsi si mě tady fotit. Momentálně bych si potřeboval od fotografů odpočinout." Pronese s jemným úšklebkem. Ni i když jsem včera na plese reportérku zahlídl, ale zatím jsem se jí vysmekl, takže jsem klidnej. "Tak s plaváním jsme na tom oba stejně." Přizná a mrkne na ní a potom se jen uchechtne."Vlastně ano jsem, ale na sport si moc času nenajdu díky tomu,že jsem následníkem trůnu, ale když se ten čas najde tak se věnuji pólu, plavání a fotbalu." Řekne klidně a pak se na ní jen koukne a jeho hlava zmizí pod vodou.

"Dobrá tedy, jestli zapomeneš připomenu se jako ta s divným jménem a to si třeba vzpomeneš." Ušklíbne se na něj, zakloní hlavu a namočí si vlasy které se jí tak upraví dozadu. Jakmile se zmíní o jejích rukou jen se zasměje. "Hbitější než by kdo předpokládal." řekne trošku tajemně s nádechem dvojmyslu, ale dál to nekomentuje. "Ano můj otec měl firmu, stejně jako jeho otec a já jelikož jsem jedináček tak mi nezbývalo nic jiného než jít v jeho šlépejích." pokrčí rameny. Nestěžuje si, ale stejně to může být vždy lepší.
Na jeho odsouhlasení tykání jen kývne hlavou. Tohle se jí líbí. "Tady? A kde bych ho schovala?" z vtipnu se na sebe podívá, ale vidí jen černé plavky. "Věř mi, tady foťák nestrčím." zasměje se a udělá pár temp. "Vždy je potřeba se nějak odreagovat. A sport je na to nejlepší." podívá se na něj a když se potopí připlave na místo kde se potopil a tak nějak vyčkává kdy se vynoří.

"Tak jsme domluveni." Pousměje se, ale už teď si je jistý, že na její jméno jen tak nezapomene. Sleduje, jak si namočila svoje vlasy a ty se jí tak perfektně narovnaly. Nad jejími slovy o jejich rukou jen nadzvedne jedno obočí. Jo to by mne opravdu zajímalo, ak hbité jsou. Pomyslí si a nakonec jen kývne hlavou. "Nezbývá mi nic jinýho, než ti věřit, že jsou tvé ruce nemírně hbité." Pronese zcela profesionálně a poslouchá její další slova o tom, že tomu, čemu se věnuje je vlastně rodinný byznys. Hm, já vlastně taky jednoho dne zdědím rodinnej byznys. Pomyslí si."Myslím, že to nebude tak zlý ne? Baví tě to? Ber to tak, že vlastně tvoje ruce tvoří naprosto dokonalý umění a jednou budou třeba součástí historie." Snaží se na tom najít nějaké to pozitivum a jakmile se na sebe ona začne koukat, tak neodolá ani on a koukne se na ní a potom se zase vrátí očima k její tváři. "Jk mohu vědět, že jsi třeba neuplatila plavčíka, nebo tak, aby tohle fotil?" Pronese s pobavením v hlase a zakroutí nad tím hlavou a potom plave a odpovídá na její další slova. " Jo přesně tak to je, ale sport není jediným druhem uvolnění po náročným dni." Mrkne na ní a nechá tyhle slova ve stylu dvojsmyslu viset jen tak ve vzduchu a nakonec se potopí. Cítí potom, že je mu blízko a tohle čekal. Chytne jí za nohy stáhne jí pod vodu k sobě a potom se i s ní vynoří a směje se."Promiň, ale ono se to tak vybízelo, abych to udělal."